Klikni pro návrat na úvodní stránku.

strana 1-2, 3-45-7, 8-12, 13-17, 18-20

Zpět na titulní stránku Historie obce

 

KRONIKA - Pamětní kniha

stránky 13 - 17

 

 

Cihelna p. J. Buriana

Jakou měrou se používá umělých hnojiv vysvítá z toho, že na př ve statku č12.(p. Burian Jan) použije se průměrně 30q Thomasovy strusky, 2q ledku, 50 kg síranu, 6q vápna. V ostatních statcích se málo liší: p. Šrámek objednává 20q strusky, 5q superfosfátu, 3q síranu, 2q vápnodusíku¡ p. Burian Fr.: 30q strusky, 8q superf., 3½q ledku. - Půda převládá těžší, hlinitá. Nevíce se seje z obilnin oves, pak žito, ječmen, pšenice. Sklidí se průměrně na míru žita tři mandele=4q. Z luštěnin se seje hrách, vikev. Bývá zvykem síti po krajích ovesného pole řádkem viku nebo hrách a to proto, že meze jsou úzké a obilí při nich bývá řídké¡

d) hospodářství a statek

13.

 

 

Popis obce

d) hospodářství a statek

při vyžinování mezí požne se též vika na krmivo. Zvyk tento zaveden po válce jakýmsi p. Cechem. S racionelnějším hospodařením začal p. Šrámek V. - Dle vyprávění pamětníků pokrok v hospodaření i výstavbě statků jest nejvíce patrný za posledních 20-30 let. Při poslední (r. 1925) prodeji přišla 1 míra orné půdy na 2000Kč. Asi pře 50ti lety byl na místě louky "U chobota" rabník, jak hráze dosud nasvědčují. Se vzmáhajícím se chovem dobytka ustoupil rybník louce. Ve statku bývá 16-18 kusů hovězího dobytka, 1-3 koně, 6-8 prasat (čítaje v to svině, které si hospodáři ponechají pro chov), kozy, asi 60 slepic a holubi. Včelařství pěstuje se v rodině Burianů, zvl. Burian Fr. postavil si na zahradě značným nákladem pěkný včelín o        úlech.

Zvětšené hospodářství vyžídalo si četné přestavby stodol (p. Doležal) a chlévů (letos u p. Buriana Fr., Teplého, Herinka, Šrámka).

Rozvoj statku pěkně jest patrný z plánků statku Herinkova:

14.

 

 

Jak z plánku patrno, největšího zvětšení dosahuje chlév, kolna, stodola, přibývají svince. Oproti tomu stavení obytné zůstává skoro beze změny. Sklep není již pod sednicí, nýbrž pod pární.

Ze strojů, kterých se v hospodářství upotřebí uvádím: stroje secí, žací, mlátičky žentourové i na pohon benzinový (Burian, Doležal), pařáky, odstředivky (200l). ~ Za humny jsou skoro pravidlem v travné zahradě ovocné stromy. Stromky, pravidelně vysazované jsou v stáří asi 20-30 let. Začínají se sázeti stromy ovocné i podél mezí do polí. Značné škody, zvláště ve východní polovině obce, působí na stromech bourovec prsténčivý a píďalka. Letos začalo na podzim s páskováním ovocných stromů. Školní děti napáskovaly jich na 100. (20 ve škol. zahradě, 30 p. Burianovi Fr., 45 p. Šrámkovi). Zmíněná polovina obce má značnou nouzi o pramenitou vodu, zatím co v druhé polovině jest vody dostatek.

Dne 10. října 1921 začalo se stavbou obecní silnice od mostu "U chobota" přes obec až ke kříži "U Belek"

Popis obce

d) hospodář-
ství a statek

 

15.

 

 

Popis obce.

c) stavby silnic

e) Politické přesvědčení

v délce 1096 m. Silinici stavěla obec vlastním nákladem, rozpočteným na 100.000 Kč. Skutečný náklad činil 79.000 Kč. Kámen dodali polatníci zdarma. Silnice byla v r. 1922 převzata okresním silničním výborem a obci dána subvence 12.700 Kč a zemská subvence 5000 Kč. Pokračování ve stavbě až na silnici Telč-N.Říše zatím neuskutečněno, jelikož nebylo dohody o směru, kterým se mělo dále stavěti. V roce 1922 začal okresní silniční výbor stavbu silnice z Vilímče D. k Červ. Hrádku¡ během léta ji dokončil. Silnice byla 26./10.22 kolaudována zároveň s obecní silnicí od mostu "U chobota" ke kilometr. kameni č 2640. Podél silnice vysázeny mladé jabloně. V obci upravena cesta po horní straně, zřízeny nové splavy u obou rybníků, upravila se hráz mezi rybníky a opatřena terasou. Také při silnici v obci a po hrázi vysázeny lípy a ovocné stromy. (Opravy za úřadování starosty p. J. Buriana). Lipky u kaple jsou "lípy svobody". Kámen-památník s hráze rybníka zasazen u školní zahrady, aby někdy neupal do bahna.

Politické přesvědčení občanstva jeví se v jednotl. letech následovně: v roce 1896 zvolena do zem. sněmu mor. strana lidová, r. 1900 str. lidová, 1906 katolicko-nár. Výsledek voleb v roce 1919

do nár. shrom. do senátu v roce 1925
nár. shrom.
senát
76 hlasů 61 hlas republ. str. čs. venkova 2 hl. 4 hl. agrární
42 " 37 " lidová 8 " 8 " živnostenská
4 " 3 " soc. dem 1 " 1 " čsl. národ.
demokracie
- 1 " strana práce
28 " 21 " Rep. str. zeměděl.
74 " 64 " lidová
3 " - domkařská
1 " - čsl. str. sociální

16.

 

Nemoce, končící smrtí, vyskytly se poměrně řídko a jsou to: kloubový rheumat., rakovina, španěl. chřipka, kostižer, tuberkulosa, zápal střev, srdeční vada, sešlost věkem. Největší věk pozorovaný jest 85 let. Sebevraždy v poslednějších letechdvě (jedna zastřelením, jedna oběšením). Nejvíce narozených dětí (9) vykazují léta 1902, 1919. Alkoholismus vyskytuje se v míře nepatrné¡ jest zde jeden hostinec (u Bártů) a ještě v tom se líhoviny-kořalky skoro neprodávají. V tomto roce zahynul jeden alkoholík (našli jej zmrzlého v N. Říši) a mimo něj jest v obci jen jeden případ, kdy záchvaty alkoholické přichízí časově. Ze zaznamenaných krádeží větší byla v r. 1895 ve škole¡ vzato bylo věcí v ceně 367 zl.¡ menší krádeže (kachny, slepice) staly se v r. 1917 a 1919 opět ve škole. Pohromy živelní: Od r. 1895 bylo v obci celkem 6 požárů a sice: r. 1895 v dome č 6, 1901 v č. 27, 26, r. 1903 v č. 28, 1917 oheň u Šrámků, 1918 u Samků a Pelantů, r. 1912 uhodilo do č. 34. Krupobití a průtrže mračen byly r. 1898 a dvě léta následující, pak r. 1915. Nejsilnější bouře byla r. 1898. Škody jí na polích způsobené činily asi 29.500 zl. Dle záznamů o sklizni hospodáře p. Chutného utržil tehdy za obilí sotva třetinu oproti létům jiným.

Počet dětí školou povinných dostoupil nejvýše v letech 1907/8 a 1909/10 - 53 dětí¡ nejnižší jest v letech 1923/4 - 24 dětí. Průměr za zapisovaná 34 léta jest 34 dětí, z  nich 18 chlapců, 16 dívek. (Do r. 1907 převládají hoši, v letech 1908/10 počet pohlaví stejný 20:20, odtud pak hochů rapidně vůči dívkám ubývá až v r. 1922/23 jest poměr 5 chl. + 21 dívka.

Popis obce

f) úmrtí, nemoce, alkoholismus

g) krádeže

h) pohromy živelní

ch) docházka školní

 

17.

strana 1-2, 3-45-7, 8-12, 13-17, 18-20

Zpět na titulní stránku Historie obce